Nepodceňujte rýmu u novorozenců a kojenců

Akutní rýma u novorozenců a kojenců nelze bagatelizovat. Jedná se často o infekci horních cest dýchacích, kdy nejde jen o ucpaný nos, ale o celkové onemocnění, kdy nezralý imunitní systém reaguje na agresivní mikroby, s nimiž se dosud nesetkal a vůči nimž musí tvořit specifické obranné protilátky.

Zánětlivé choroby nosu u novorozenců a kojenců probíhají jinak než u dospělých, a to díky anatomické i fyziologické zvláštnosti novorozenců - zúžené přední i zadní části nosu. Stačí tedy pouze malý otok sliznice či ucpání zaschlým či vazkým hlenem a nosní průchodnost je významně snížena. Závažnost situace navíc umocňuje ten fakt, že kojenci ještě neumějí dýchat ústy.

"Nezralost imunitního systému se u nejmenších dětí projevuje tím, že infekce pronikající do organismu nosní sliznicí nezůstává ohraničena pouze v této oblasti, nýbrž má tendenci šířit se do okolí. I proto se projevuje celkovým neklidem, horečkou, nechutenstvím a nekvalitním spánkem," vysvětluje dětský lékař Petr Víšek.
Za vše mohou viry

Příčinou akutní rýmy jsou nejčastěji viry, především rhinoviry, ale i celá řada virů dalších. Následně na poškozenou sliznici nasedají mikroby bakteriální, především pneumokoky, stafylokoky, moraxely. Jejich působení je pak příčinou celé řady komplikací a delšího průběhu původně "obyčejné" rýmy.
Nejčastější komplikace rýmy

Ke komplikacím akutní rýmy u předškolních dětí dochází v důsledku otoku sliznice a následného ucpání vývodů vedlejších dutin nosních. Při nemožnosti ventilace nosních dutin zde vzniká podtlak, který vede k akutnímu zánětu vedlejších dutin nosních.

Zkomplikovat rýmu může i otok a zduření sliznice v Eustachově trubici, který může být příčinou přechodné nedoslýchavosti a zánětu středního ucha, někdy s chronickými následky.

Často dochází i k tzv."sestupné infekci", tedy k postupnému zánětu hrtanu, průdušnice až zánětu dolních cest dýchacích.
Jak předcházet komplikacím?

Velmi malé děti by především neměly být zbytečně vystavovány kontaktu s nemocnými. Nejčastěji jsou to předškolní děti, které z mateřských školek "nosí" opakovaně infekce, které ony samy třeba již dobře zvládají, ale které mohou způsobit mnohem mladšímu dítěti vážné komplikace.

"Nezastupitelnou úlohu má posilování imunitního systému především kojením. Hlavně v prvních třech měsících života získávají děti při kojení velké množství obranných látek, nezbytných k obraně proti mikrobům zevního prostředí. Postupně je důležité vést dítě k otužování a sportování, také je nutné naučit ho co nejdříve smrkat," zdůrazňuje Víšek.
Jak by měla vypadat péče o nosní sliznici

V místnostech, kde se dítě vyskytuje by měla být správná vlhkost vzduchu. Zabrání se tak vysychání nosní sliznice či naopak přemnožení roztočů a plísní, které svými enzymy následně sliznici poškozují.

Součástí obranného systému sliznice je řasinkový slizniční epitel, který neustálým kmitáním řasinek zajišťuje transport hlenu a inhalačních nečistot směrem ven. Proto je důležité zvlhčování a oplachování nosní sliznice, jež napomáhá v době nemoci i zdraví správné funkci řasinek a zlepšuje průchodnost nosní dutiny.

Pro nejmenší děti je výhodou, používají-li se kapky izotonické, tedy ty, které mají stejnou koncentraci iontů jako tělní tekutiny. Tím by měla být zajištěna jejich dobrá tolerance. Na trhu je v současné době celá řada přípravků. Výše uvedené požadavky splňují např. nosní kapky Libenar pro děti, Hysan-Baby, Stérimar bébé.

Prevence je u horních cest dýchacích nejmenších dětí opravdu velmi důležitá, což ocení každý rodič při pohledu na své nemocné, utrápené a uplakané děcko.