Přesně tak, když jsem viděla, že vyžaduje pouze moji pozornost, tak jsem se na ní vyprdla a nechala jí, do chvilky byla tuhá a byl klid Teď, když nechce spinkat, tak si sedne n postýlce, povídá si s plyšákama a když je unavená, tak si usne, a spinká. Nějaký vyřvávání absolutně neznám

tak to je super Julka si ze mě dělala šoufky, tak jsem jí uťala tipec bo jak se to říká

muj nazor znate.........
kaslu na nejaky studie a budu k male vstavat pokud place bo me potrebuje.Spinka spatne porad,ale ja to proste ustojim.Nenechala bych ji brecet.Tyhle jejich studie jsou k h...

přesně tak,taky se nenechám šikanovat dítětem ,sou to stejně jen jejich první pokusy kam je necháme zajít a když zjistěj že sme měkký tak půjdou dál a začly by nás za chvíli mlátit

to mě ale taky, mám prostě dětičky, který byly zvyklý spát od narození samy v postýlce, jen renatku jsem uspávala 1. měsíc, protože nechtěla dudlík, ale už spala celou noc

Já to měla taky v plánu, ale naštěstí Tadeášek brečel snad jen první večer, co jsme začali učit samostatné usínání v postýlce , dneska v osm zavelim, že jdeme spinkat, sebere dudlíka, tygříka a jde si stoupnout k postýlce, až na jedno probuzení spinká celou noc, neměnila bych

přesně tak... taky to tak máme! sice neusíná během minuty, ale leží a čeká až usne

Taky jsme to takhle udělali. Ne že bych ho nechala řvát bez toho, aniž bych zkontrolovala, jestli mu něco není...ale bylo to nutný... Ono uspávat na rukách desetikilový dítě je docela náročný a manžel už měl bloknutou páteř... Jinak se to nedalo, řval i když jsme u něj byli.. Ale pochopil velmi rychle. První den dvacet minut, druhý deset... třetí bez křiku... Možná jsme měli štěstí... Nenechala bych takhle plakat maličkého prcka, do půl roku ani nápad... ale myslím, že i rodiče si musí odpočinout a mám vyzkoušeno, že když jsem v noci vstávala třeba sedmkrát, tak jsem přes den byla nevrlá, nebavilo mě si s malým hrát a teď, co usíná bez pláče a spí od osmi do šesti, tak jsme na tom mnohem líp.. A on se večer do postýlky těší.. :)

My spíme krásně celou noc teprve až od Velikonoc, ale udělali jsme si to z části sami, že jsme si ho brávali k sobě atd....
S druhým děckem takovou chybu už neudělám, je to pak boj.

tak ženy, vás tu čtu...
já taky budu za blbku, co si chodí lehnout s rok a půl starým dítětem a uspává ho....
do 7 měsíců spal sám v postýlce, jen jsem u něj byla než usnul, pak se začal 30x za noc budit a vysírat, po třech měsících totálního vyčerpání (protože mě nikdo nevystřídal v noci atd) hjsem to vzdala, vzala kluka do postele a spali jsme až do ted spolu, táta na gauči, ale postupně začal spát celou noc....
a ted má svou velkou postel a i tak tam s ním jdu a lehnu si k němu a on si usne za chvilku, v noci teda přeleze k nám, ale já si to tak zvykla, že mi přijde až divný, když se někdy stane, že spí celou noc sám...
podotýkám, že je vzhůru několikrát za noc už od narození a není to na jídlo....prostě nespí
metodu řvaní uznávám, ale jsem fakt měkká na to ji používat....
někdy ho tam zavřu, když ho mám plný zuby a dělá kraviny, jenže se mi do dvou minut začne dusit, tak tam s ním prostě být musím...a že by jako líp spal, když řve, se mi nezdá...
ale mám v plánu s tím druhým, že ho teda z postýlky nevyndám ani prd...:-)
ale až budu zase 3 měsíce nonstop vzhůru, tak ho vyndám....to je mi jasný...
takže já tohle nedělám a taky žijem.....